Zlato ze Serbia open - Galeb Belgrade trophy
Doplnění zlata do sbírky stříbrné a bronzové medaile z tohoto turnaje
Pořadatelský tým bělehradského klubu Galeb, který mimo jiné vycvičil olympijskou vítězku Milicu Mandič, nebo juniorskou mistryni světa Tijanu Bogdanovič připravil další ročník hojně navštěvovaného turnaje světové řady G1 v hlavní Aréně (Kombankaréna) hlavního města Srbska. Na 13 plochách zápasilo přes 1400 bojovníků. V mé kategorii do 63 kg nastoupilo 21 juniorek, já byla nasazená a tak mě čekaly 4 boje. Do prvního boje Bulharka Lia Vasileva, která snadno přešla přes Finku Leino. Stejným útočným stylem tvrdě šla i po mé hlavě s vysokým nasazením. Odpověděla jsem stejně agresivními útoky, které jsem zakončila řadou zásahů do helmy. Použitý systém elektronických detektorů zásahů na hlavě a na těle KP and P od firmy adidas je ještě v plenkách, takže řada zásahů helmy není započítávána. Paradoxně i ty velmi silné, které Daedo systém pravidelně zaznamenal. Přes mou malou zkušenost s tímto systémem (2 turnaje) se mi ale nakonec řada bodů započítala a výsledek 10:1 byl i s ohledem na vývoj zápasu odpovídající. V dalším kole mě čekala Ruska Pichugina Anna z moskevského klubu, přemožitelka reprezentantky Německa na nadcházejícím MEJ Sofie Karamangiolis. Zcela se mi podařilo eliminovat její útoky a následně jsem několikrát skorovala do vesty a také na hlavu. Stav 7:1 Ruska oplakala. V semifinále čekala nebezpečná Chorvatka Sára Rajčevič. Přestože jsem několikrát zasáhla hlavu bez zaznamenaných bodů nechtěli jsme přijít o kartu a neprotestovali jsme , ale dalších příležitostí zvýšit skore z 1 :0 na bezpečnou úroveň mnoho u opatrné a rychlé Chorvatky nebylo. Teprve při prudkém výpadu zakončeného tvrdou hlavou přímo před kamerou jsme si byli jistí, že bude na videu jasně vidět. K našemu překvapení nejbliží rozhodčí ještě před naším protestem hlavu neviděl , přestože vzdálenější ano. Muselo tedy dojít na video a zapoočítání 3 bodů za hlavu. V závěru se mi podařiklo ještě protlačit jeden bod do vesty a se stavem 5:1 přecházím do finále. Tam na mě čekala namotivovaná vysoká a mohutná Srbka Natalija Calič, která v prvním kole vyřadila mou klubovou kolegyni Jitku. V jednom z nejhezčích finále na G1 turnaji jsem zpočátku podcenila délku jejích nohou a inkasovala lehkou hlavu, kterou kupodivu senzor zaregistroval. Stav 3 :0 jsem srovnala až v závěru prvního kola víceméně vynucenou hlavou. V dalším průběhu jsem musela ustát její velký tlak , povzbuzovaný excitovaným kaučem, který už už viděl zlatou medaili z tohoto prestižního turnaje u nich v klubu. Přes její váhu jsem se nenechala převálcovat jejím nátlakovým stylem a na hranici tatami jsem naopak úspěšně zaútočila na její hlavu. Po získání vedení a mohutného povzbuzování celé naší výpravy jsem zápas rozhodla sérií různých útoků, s několika tvrdými zásahy hlavy. Výsledek 13 :3 a konečně zlatá medaile , která doplnila mojí sbírku stříbrné a bronzové medaile z tohoto turnaje z předchozích let.
JInak zajímavá cesta přes Maďarsko , kde na hranicích se Srbskem vidíme nově postavené ploty s žiletkovým drátem proti ilegálním přechodům uprchlíků z Blízkého Východu, také vojáky střežící železnici , promoklé stany záchytného tábora na maďarské straně a až u Subotice jsme narazili na dva muslimy, zřejmě čekající na zbytek skupiny u silnice do Maďarska. Velký nápis u Bělehradu informuje o průjezdnosti hraničního přechodu CHorgoš - Rozske. Ubytování na bělehradském sídlišti v pronajatém bytu v paneláku, který z dálky vypadal jak vybombardovaný, uvnitř ale překvapivě čistý , moderně vybavený a hlavně klidný. Parkování auta na přilehlém parkovišti bylo podle majitelky bytu bezpečné. Výhled na most in Adi byl velkolepý ve dne i v noci. Aréna byla 15 minut pěšky a tak jsme cestou dokoupili nějaké pečivo v pekárničkách v přízemí paneláků, které mají otevřeno až do 21.00. Dojem z turnaje byl narušen jen překvapivým zákazem donášení tekutin do Arény bez možnosti dokoupit izotonické sportovní nápoje uvnitř. Také registrace organizovaná systémem nejprve fronta na číslo pak fronta na registraci a Serbian clubs first ( tedy automatické předbíhání Srby) by mohla být lepší.
