Trelleborg 2014

5. až 8.místo na přelomovém turnaji v Trelleborgu.

V tradičním termínu probíhající mírné švédské zimy, na tradičním místě proběhl turnaj, který možná bude znamenat přelom či další milník v historii TKD, na který ale budou rychle navazovat další turnaje. Poprvé jsem já a asi většina účastníků viděla seniorské boje v oktagonalu- osmiúhelníku, který zmenšil bojovou plochu o 8 metrů čtverečních tj. asi o 15 %. Doba odpočinku byla 1 minuta , 3 kola po 1.5 min. Zmizely technické přestávky, které byly často zneužívány k přerušení tlaku soupeře. Málo bylo i dalších přerušení. Protesty kaučů byly přenášeny mikrofonem přímo od kauče speciálním hlásičem , co nahradil karty.Všechny boje v seniorské kategorii tak probíhaly v podstatně větším tempu.

V juniorské kategorii, kde většina týmů dokončovala nominace na MSJ a byla zde tak viděna řada výborných bojovníků, byly zase poprvé v Evropě použity elektronické helmy Daedo (viděla jsem je i na ME v Portu). Zpočátku fungovaly dobře, nastavený tlak nebyl velký, později se ale zdálo, že některé kopy už registrují hůře. Takže většina zápasů probíhala korektně. Občas došlo k výměně senzorů ve vestách a dokonce i záměně senzoru z helmy do vesty. To bylo pak zajímavé, protože helma byla nastavena na podstatně nižší tlak než vesta. Je zajímavé, že videorozhodčí po důkladném? studiu záznamu zamítl stížnost kauče, že jeho svěřenec rozhodně nedostal hlavu, když soupeř zvedlo nohu k pupku. Teprve po dalších 2 "hlavách" začalo protestovat publikum a posléze se tedy přidali i rohoví rozhodčí.Takže anulace zápasu a začalo se pěkně znova.

Rozlosování mi moc nepřálo, do prvního kola jsem vyfasovala Němku Basak, která mě vyřadila na Austrii, já jí zase porazila v semifinále Spain open , ona si přivezla stříbro ze Srbia open a několik dalších Áčkových medailí z loňského roku. Dobře zvolenou taktikou jsem jí ale porazila a nedovolila jí využít její silné kopy.

V dalším kole jsem narazila na momentálně nejlepší Chorvatku - Ivanu Babič, vítězku většiny turnajů, kam se podívala . Sice se mi jí podařilo v loňském roce na její domácí půdě porazit, ale letos mi štěstí nepřálo. Po vyrovnaném úvodu, kdy se mi dařilo eliminovat její útoky a pohrozit útoky na vestu i hlavu došlo k momentu, který přišel ze strany chorvatské kaučky již několikrát. Po útoku Babič vyskočiula a zahlásila hlavu , přestože senzor nic nezaznamenal. Na to vyskočila i rohová rozhodčí- došlo k poradě a uznání hlavy. Po protestu Viktora kontrola videozáznamu - tam ale nic vidět nebylo, neboť kameraman spal a neposouval kameru. Takže zamítnutý protest a stav 3:0. Na hlavu skoro dvoumetrové Babič je útočit těžké, na útok do vesty odpovídala útokem na hlavu, takže jsem nakonec přece jen jednou inkasovala. Celkem tedy 6:1, ale mohlo to být jinak. Cesta Babič pak skončila na Turkyni a z druhé strany také postoupila Turkyně. S ohledem na to, že se jednalo o poslední evropský G turnaj před MS J se Turkyně nešetřily a tvrdě bojovaly o nominaci.Turecká výprava opět převálcovala ostatní týmy počtem pohárů.

Jinak to byl start za nově budovaný reprezentační tým pod vedením Colby Au. Věřím, že se mu práce s týmem bude dařit a že výsledky se budou dále zlepšovat.

Já jsem tento turnaj ještě absolvovala v tradičním aranžmá s mým mikrotýmem. Ubytování jsme měli na venkovské usedlosti nedaleko Trelleborgu se sympatickým domácím Svenem a jeho bulharskou manželkou. Usedlost skorodřevěná, velká okna na moře, špatná těsnění takže se topilo vším , co měl, ale v prostorném apartmánu bylo příjemně , prostor a výhled. K dispozici jídelna se stolem ze dřeva starém snad stovky let. Táta se krmil celou dobu lososem , já s mamkou zase špagetami.

Vedle návštěvy zamrzlého moře - docela zážitek , zamrzlé vlny vypadaly jako nečistý sníh, jsme toho letos moc neviděli. Za chvíli pojedeme asi do Lundu , starobylého univerzitního městečka a potom do Kodaně. Jsem nastydlá, tak nevím , zda nevyčkáme na letišti.

Tak nakonec krátká cesta kolem Malmo do starobylého ( založeno 990) universitního města Lundu, kde studuje na 40 000 vysokoškoláků. Univerzita se nachází v těsnéí blízkosti středověkého centra s úžasnou románskou katedrálou se základy kolem roku 1080, která byla v průběhu let upravována a opravována. Kolem katedrály je několik zajímavých starých budov, sloužících dnes různáým muzejním a výstavním účelům , případně jako kavárny. Úzké uličky kolem centra vytvářejí pocit příjemného městečka. Celý region Skane je nejjižnějším švédským regionem , oblíbeným zejména v létě pro krásné písčité pláže - loni jsem se byla na nich podívat.

Po návštěvě Lundu přejezd Oreundským mostem do Kodaně, vrátit auto, kufry do úschovny a metrem bez řidiče do centra, kde nemůžeme vynechat návštěvu Nového přístavu s pohledem na Operu a procházku s nákupy po Strogetu. No pak rychůle zpět na letiště , rychlé odbavení a malým vrtulovým letadlem , tentokrát jen s malo dánskými studenty na prádninách, do Prahy.