6. místo na kvalifikaci na YOG ,Taipei na Tchajwanu

Z 6.místa jsem se kvalifikovala na letní YOG v Číně - jako první český taekwondista v historii OH. Účast na MSJ.

Cesta přes 4 letiště započatá ve 3.30 v sobotu v Pelhřimově a ukončená v 18 hodin v neděli příjezdem na hotel v Taipei. Praha - Amsterodam (2h) - Šanghaj ( 10h , 9360 km)- Taipei (2h). Cestou zastávka v Amsterodamu (další letadlo letělo až v 17.00) s prohlídkou města , grachtů - kanálů, historického středu , květinového trhu u kanálu spoustu cibulek tulipánů a dalších nádherných květin) - řeky Singel a v sobotu vyprázdněné (obrovské) květinové burzy Holland Flora. Na jeden denní lístek Buzzer (14euro na dvě osoby) jsme projeli autobusem okružku z letiště do centra a zpět.

Let uběhl rychle a ani jsme nevyužili bohaté nabídky filmů( dílem kvůli horšímu zvuku) v osobním monitoru uloženém v opěradle sedadla. Šanghaj -obrovské letiště u moře, mezi terminály jezdí shuttle busy. Překvapení v podobě nepřeložení zavazadel na letadlo do Taipei - takže 2 hodiny jsme strávili dohledáváním našich zavazadel , včetně zpětného průniku do prostoru příletů vchodem staff only. Nakonec ale odlétáme i s kufry. Na letišti čekají mladí volunteři - dobrovolníci z řad studentů- a směřují nás do minidodávky (kam se naše kufry téměř nevešly) a překvapivě rychlou jízdou z letiště bez velkých traffic jamů do mládežnického hotelu. Jednoduché pokoje s dobrým hygienickým zázemím a dobrou snídaní - bufet z lokálních jídel. Při rychlé registraci asi 4x focení fotografem pro WTF. Rozpis tréninků na tři dny, pak už se bojuje. Večer návštěva nejznámějšího Night Marketu Shilin - spoustu stánků s jídlem, oděvy, boty , … . Konečně má táta pocit, že je v Číně, hlava na hlavě, postupuje s krůčky, zezadu přistrkován. Vidíme ale na sebe i s Danem dobře, protože jsme o hlavu větší než okolí. Drobný nákup za několi čínských dolarů (1 NT dolar je asi 65 haléřů).

2.den : Ráno trénink komplikován nepřipraveným tatami, tak běhání, potom ještě půl hodina na tatami, máme jen jednu naší lapu, ostatní jsou na tom podobně , novozelanďané si další den lapy raději koupili.

Po tréninku odpočinek a odpoledne do města - excelentní metro, jen někdy se mění barva linie v průběhu jízdy , je potřeba si dávat pozor na konečné stanice . Must to see Taipei 101 - v letech 2004-7 nejvyšší budova světa 508 m, letíme do Observatory v 89.patře rychlostí 1010m/min (60km v hodině směr vzhůru) - až z toho zaléhají uši. Vedle pohledů do dáli přes opar ( věčný?)i zážitek z expozic klenotníků - co jsou schopni vyrobit z jednoho kusu korálu nebo kamene. Ceny šperků v přepočtu několika set tisíc korun.. Zajímavý technický detail 660 tunového stabilizátoru věže proti tajfunům ( tak 4 ročně) a snad i proti otřesům ( zemětřesení jsou zde , na styku zemských desek časté) - jde o velkou kouli, která vyrovnává výchylku věže pomocí hydrauliky (asi jde na druhou stranu než věž ?).Jde zároveň i o maskota věže. Design věže je inspirován tradiční čínskou pagodou a kmenem bambusu - 8 bloků představuje symbol tibetského buddhismu- 8 bronzových misek , z jednotlivých bloků jsou vystřelovány ohňostroje. Zvenku je pokrytz panely ve tvaru starých čínských mincí.

Čangajškův památník - vůdci Kuomintangu, který musel se svou armádou ustoupit z pevninské Číny, dobyté komunistickou armádou (Maocetungem) a vládl zde až do sedmdesátých let. Úžasné místo s budovou národního divadla a koncertní haly v tradičním stylu - snad kopie císařských paláců a Chrámu nebes ze Zakázaného města v Pekingu. Výstava putujících 1600 papírových pand po světě ( od francouzského umělce, který jí vytvářel 10let z recyklovaného papíru a rýžového lepidla - eco friendly), zde se zdrží do 30.března , následuje Hong kong, Peking, …

Návštěva tradičního buddhistického chrámu již nedaleko našeho hotelu - věřící zapalují vonné tyčinky a rozdělují je do kovových váz před jednotlivými božstvy , aby jejichprostřednictvím sestoupili k nim a splnili přání - v tomto chrámu hlavně jde o zdraví, dobrý průběh těhotenství, taky štěstí..Spoustu darů před sochami bohů je má odměnit za jejich ochotu…

3.den úterý 18.3. Po snídani trénink a potom hned do Konfuciova chrámu - školy, opět jeden z top cílů ve městě. Nádherný chrám s předzahradou , vstupními branami a velkou symbolikou na všem - vstupní branka, kterou mohli projít jen ti nejlepší studenti, jiná pro nově příchozící, kteří pak museli obcházet chrám kvůli pokoře z nevědomosti , .. , výzdoba je zřejmě na celé knihy.. nositelé šětstí drac , symbol pevné státní zprávy Lvi u bran , spostu figurek na střechách s různými významy, … V objektu je 6 učeben pro 6 umění , které konfucius učil - koukli jsme na umění hudby - lze si vyzkoušet různé nástroje, včetně malých varhanů do pusy.., taky vysvětlen průběh a význam ceremonií. V dalším pavilonu umění geometrie a algebry - Pythagorovu větu tu znali asi 1000 let před Pythagorem , měřili obvod kruhu a nalezli i přibližné číslo Pí´= 3.14.., skládačky různých útvarů si každý může zkusit. V další učebně umění kaligrafie -písma je krásně vysvětlen původ a vývoj čínského písma- od obrázků k zjednodušenému obrysu a celkem v 6 vývojových stupních až k dnešnímu písmu, které je původnímu obrázku již docela dost vzdálen( podle knihy je ale původ dnešních znaků odvozen z 90% spíše z významu slov či jejich výslovnosti než původního tvaru). Malování písma má své zákoniosti . lze zkusit na dotykové obrazovce sledovat linii tahu štetce, počítač nemilosrdně psaní ukončí při vychýlení nebo špatném směru - docela těžké něco správně napsat. Pak i možnost písma na speciální papír štetcem s vodou - zobrazuje se písmo jakoby psáno tuží. V další učebně - vedení koňského spřežení- jsem několikrát sjela do moře (naštěstí virtuálního). Řídit spřežení je taky docela těžké. No a pak ještě učebna filosofie a fotka se zakladatelem náboženského směru Konfuciem.

Pak zpátky na hotel (cestou koupě Buddhy a sušené chobotnice) na losování. Colby a Viktor zrovna dorazlli, tak tam jdou oni s tátou. Hlavní rozhodčí Shakir zdůraznil snahu zdynamičtit sport - že by konec válení a simulování? Jinak také zdůraznil správné vystupování kaučů, správně prováděné protesty, .. V rozlosování mám v 1.kole předkolo nemám) vítězku Laos- Peru, potom vítězku Litva - Singapur. No a pak se uvidí. Následoval další trénink a večer procházka po nočním trhu v SHilinu.

4.den 19.3. Po ranním tréninku krátce do města -Park míru, kde došlo potlačování protestů proti omezení trhu s cigaretami těsně po válce, prezidentský palác v japonském stylu s 85 m vysokou věží, kde sídlilo vedení japonských okupačních sil až do roku 1945, taoistický chrám Longšam, centrum praktikujícího náboženství v Tipei. Obrovské množství lidí, zakupujících v chrámovém obchodě zapalovací tyčinky přivolávající bohy aby splnili přání, a dary v podobě květin, ovoce, sušenek všude kolem.Dokonale fungující chrámová služba nejenže zajistí prodej všecho potřebného , ale rychle dělá místo na stolech pro dary nové, které rychle přibývají. Odstraňují hlavně zvadlé květy a někdy i svazky svící, kter= nedohořely ani třetinu, protože se hrnou další věřící s dalšími svíčkami… Také jsme zakoupili něco tyčinek a po zapálení je rozdělili ke dvěma svatyním , nevíme jestli zrovna některý z bohů má na starosti sport , ale zkusili jsme to. Nádherná výzdoba chrámu i svatyní kolem, sposta přání ve vzduchu a v hkavách věřících .

Potom přes rozsáhlé podzemní prodejní plochy na metro , k Taipei Arené, kde budou probíhat oba turnaje. Obrovská hala , typu Sazka Areny , ale větší. Zkušební váha je k dispozici, tak zítra. .. Večer chvilku trénink s tátou a pak několik neúspěšných pokusů o napojení na přetíženou wifi sít v hotelu.

5.den 20.3. Den čekání - čekání na Danův boj , čekání na vážení a čekání na shuttle bus do hotelu. V podzemí Areny se parkoviště přemenilo na přípravnou plochu pro sportovce s několika tatami a masírovacími lehátky. Vcelku dobře fungující vyvolávací systém, po vyvolání se přešlo k fasování vesty a helmy, pak kontrola značek chráničů, pak kontrola rozmmístění senzorů na nártech a kontrola rukavic, nakonec celého těla detektorem kovů. Pak již se seřadit za tabuli s ČR a Dan s Colbym a tátou mizí do čekací místnosti. Tam dvě řady - popstupně se přesouvají z 2. do první a když začal zápas na 2.tatami před nimi vyrazilk k tatami.

Vážení jako obvykle ne zcela dobře organizováno , systém abecední podle států dodržen u kluků, u nás systém kdo sedí nejblíže.. Nakonec vše proběhlo a jdeme do čínského měkáče se stejnými kousky kuřete , jako jinde. Pak čekání na shuttle bus do hotelu - ten už dnes nepojede, tak taxi za 200 NTL. Pak už odpočinek.A zítra jdeme na to.

6.den 21.3. první jarní den,dobrý den na boj. Splnění mého přání na postup na olympiádu!!! Od úterý, kdy proběhlo losování před vedoucími týmů (vytvoří se seznam závodníků, poté počítač rozdá pořadí a podle počtu účastníků náhodným způsobem rozepíše pavouky) vím , že musím projít přes vítězku zápasu Peru - Laos, poté mě čeká vítězka Singapur- Litva a potom zřejmě favoritka soutěže Ivana Babič, dále pak výborná Turkyně , …

Takže po snídani autobusem do haly - asi půlhodinka , rozkopat a můj boj je 14. takže čekáme na vyvolání - na obrazovce se ukazuje aktuální boj se stavem po jednotlivých kolech a dále 3 dvojice v kategorii , které se mají připravovat. Tj přihlášení u prvního stolku , čekání na soupeřku, odchod k fasování elektronické vesty a normální helmy v barvě vesty, kontrola značek výstroje - přelepení NIKE na pásku ( není oficiální partner WTF), kontrola práce senzorů ve vestách, poté kontrola rozmístění magnetků v nártech a zda nejsou někde jinde v chráničích - rozhodčí mají speciální kartičky, které jim ukazují, kde jsou magnety, poté kontrola , zda nejsou někde po těle pomocí tyčového detektoru, poté posazení v místnosti před zápasištěm za tabuli Czech Republic.. V prvním kole mě nakonec čeká závodnice z Peru. Spokojila jsem se s malým vedením v zápase ale pak jsem jídala menší aktivitou šanci a i když nebodovala dostala jsem řadu napomínání za pády, malou aktivitu nebo údajné držení.. , které vedly až k poslednímu kolu - náhlé smrti, kde rozhoduje první bod. Ten se mi podařilo dát a postupuji do dalšího kola. V tom mě čekala Litevka Gabija, která mi vystavila stopku v Gruzii na mistrovství Evropy kadetů. Takže těžká soupeřka, ale podařilo se mi několikrát zasáhout její hlavu, něco rozhodčí uznali, něco si museli kouknout na obrazovce , a pomalu jsem zvyšovala náskok při velmi náročnéma dynamickém boji. Nakonec výsledek 10:5 mě posunul do čtvrtfinále, kde jsem narazila na dvoumetrovou Babič, se kterou se potkávám poslední rok až moc často , zatím se skore 2:1. Přijela ale dobře připravena, dokonale všechno kryla a přestože se zápas vyvíjel vcelku dobře , za stavu 1:1 se jí podařilo protlačit svou dlouhou nohou lehkou hlavu, která byla započítána. Nezbývalo než stálé dotírání proti věčně zvednuté noze - snad to nová pravidla změní a tato obrana nebude povolena. Stejně se mi ale podařilo vysoké tichagi, bohužel nezapočítané. Nakonec výsledek 7:3 . Babič postoupila přes Turkyni až do finále , kde ale zcela vyčerpaná( kde by taky měla brát energii při výšce 2 metry a 55 kg) podlehla vcelku bez boje Rusce.

Pro mě to znamenalo celkové 6.místo (podle pravidel turnaje počítáno podle umístění soupeřky, která mě vyřadila) z 8 postupových pozic -a tak fantastický historicky první postup českého taekwonda na olympiádu - nyní olympiádu mládeže YOH. Znamená to změna mých plánů na prázdniny, nový a ještě intenzivnější tréninkový plán. Ale i účast na obrovské sportovní události, kterou jsem chtěla vždy zažít. Už se těším v létě do Číny !!! Velká radost trenérů, Colby skákal do vzduchu. Pak Viki nás pozval na večeři dovyzkoušené čínské restaurace - pečené kuře s divokým pepřem jsem směnila s tátou za smažené kuře v citronové omáčce. K tomu thajské nudle a mangový džus. Dobrá tečka za dobrým dnem.

22.3. Den relaxace - spolus Danem jsme odjeli metrem na druhý konec města do místní ZOO. Vstup asi 40 Kč byl neuvěřitelný. Expozice zvířat sice většinou obyčejné, ale celé ZOO je zasazeno do svahu na konci města, ten přechází do subtropického lesa-pralesa. Takže kolem všech výběhů byl mírně upravený prales, což bylo samo o sobě perfektní. Přerostlé fíkovníky různého typu, strolomy se vzdušnými kořeny, liány, palmy všeho druhu .. ZOO je rozděleno do několika okruhů podle druhů zvířat, samozřejmě nás nejvíc zajímala zvířata jihovýchodní Asie - orangutani, tapíři, tygři .. Taky zajímavá expozice insectidů - brouků a další havěti, ale taky krásných motýlů poletujících volně mezi námi. JInak žirafy , sloni , tučnáci a podobně jako u nás v Praze. Ale navíc tady jsou PANDY. A kolem nich obrovský rozruch. Jeden celý pavilon jwe věnován 3 pandám , jeden celý obchod se suvenýry je jen o pandách . Prostě super. U vchodu do ZOO dostáváme na lístku čas , kdy můžeme jít k pandám - je to deset minut asi za 2 hodiny. Ale super zážitek velká panda se rozvaluje na takové plošině s polu s mládětem. Nádhera. Na Tajwan se dostali jako dar ČLR trochu jako Trojský kůň - těžko je odmítnout ikdyž mají dohromady jméno znovusjednocení - nrážka na existenci Tajwanu jako odtržené provincie Číny, nikoliv jako samostatného státu( který není uznáván v OSN). Přes ZOO jezdí vláček, pro sobotní fronty ale jdeme raději pěšky. Na konci prohlídky ještě úžasní medvídci koala, tak perfektní. Poté přejíždíme přes celé město na konečnou metra Tamsui - podle řeky Tamsui, protékající Taipei a ústící do Východočínského moře. Zachytáváme poslední minuty západu slunce a vrháme se mezi davy víkendu si užívajících tajwanců. Zase spoustu světel, restaurace ale zaměřené spíše na produkty moře. Tak nakonec malá restaurace s nudlemi a rýží musí stačit.

23.3. Den zahájení dalšího turnaje - MSJ. Dopoledne máme volno, navštěvujeme tedy Pekelné údolí u Beitou- zde vznikly za Japonské okupace na začátku minulého století první lázně, které dnes připomíná jen malé muzeum. Kolem se dnes tyčí vysoké lázeňské hotely, které ale směrem do hor mizí a my procházíme údolím s řadou sirnýcjh pramenů o teplotě až 90 stupňů , někde tryskající i pod velkým tlakem odněkud z hloubi pod zemskou kůrou, která je zde rozlomena na dvě naléhající desky. To s sebou přináší i občasná zemětřesení někdy s fatálními důsledky. K tomu tajfuny.. NO lepší stabilní masivní podloží na Vysočině. Zpátky k Taipei Aréně, kde po bojích následuje poměrně dlouhý zahajovací ceremoniál, který většinou prostojím s naší vlajkou mezi zástupci další stovky států. Považuji to za čest a tak se nějak srovnám se zimou a brnícími nohami. Přede mnou stojí s tabulkou Czech republic dobrovolnice převlečená za zástupkyni původních domorodých kmenů. Mají krásné oblečky a každá jiný.

24.3. Den návštěvy subtropického les a sopky. Bydlíme v hotelu Chiantan Youth Activity Center - oáze ve velkoměstě, kde kolem sice vedou dvě dálnice o pěti pruzích , ale uvnitř je u bloku hotelových budov velký trávník na venkovní trénink s jezírkem , výhledem na Grand hotel , malou kavárnou .. Oproti zbytku města , kde se v dne v noci prohánějí auta a tisíce skútrů , město je protkáno nadzemními tubusy metra, pod kterými parkují auta i ve dvou podlažích, ulice přeplněny autobusy … je v hotelovém komplexu klid. Nicméně je mou touhou vidět trochu tajwanské přírody- do NP v centru ostrova, na jihu či na východě je to dál a tak se spokojíme s výletem na sever - do NP Yangmingshan. Protože Taipejci jsou zřejmě velmi turisticky založení lidé, je tu pro ně připravena jednoduchá autobusová doprava z centra města až do centra parku. Od nás je to autobus 260 nebo podle průvodce Lonely i 5- ochotná taipejec doporučuje pro jednoduchost 260. Ta nás za 10 Kč v přepočtu odveze asi za 40 minut do východiště parku, odkud jsme za 30 minut procházkou subtropickým lesem u návštěvnického centra. Tam nám další ochotní Tajwanci poradí spolu s recepční centra kam dál, v recepci nás navíc vybaví i schématickou mapičkou. Na ní vidíme, že park je rozdroben na více oblastí, které jou něčím zajímavé a jsou pak označovány jako části NP. Mezi nimi ale běží dál normální život vesniček a vesele se po silnicích prohánějí vedle turistů i obyvatelé ze severu, kteří parkem projíždějí do Taipei. Podle doporučení jdeme do Azalkové zahrady s pavilonky tradičního čínského vzhledu a pozorujeme obrovské rozkvetlé azalky různých barev. Pokračuje dále po svahu po betonových chodnících s patinou vlhkého lesa - těsně u chodníku dotírá hustá vegetace- obrovské kapradě, fíkovníky malolisté (máme doma v květináči, tady jsou velikosti ztepilých dubů) i velkolisté ( máme doma ve větším květníku, tady velikost taky dubů..) a zejména hustého bambusového porostu - kmeny jsou tlusté i jako paže dá se na nich dobře houpat. Kolem běhají lítací veverky, pozpěvují ptáci.. Procházíme příjemnou procházkou opět k autobusové stanici, kde něco tušíme o okružním hip - hop busu, ale moc nevíme jak to funguje - ptáme se čínského páru oblečeného turisticky , taky tomu moc nerozumí, tak bereme lístek a jedeme . V průvodci vidíme jako cíl horký pramen, ale nakonec vystupujeme u vysoké hory s kouřícími fumaroly- masív Cisingshanu, nejvyšší hory severního Tajwanu asi 1120m n.m. Jde o starou sopku, ještě s aktivními úniky sirných plynů s vodní párou - únik je tak silný, že vydává zvuk dobře houkající parní lokomotivy. Chvilku pozorujeme svatebčany aranžující fotografie u bublajících fumarolů. Pak vyrážíme k vrcholu hory chodníkem povleklým místy nánosem síry. Jde to docela dost o kopce ale postupně se otvvírají pohledy dále a dál až k moři na severu. Cestou potkáváme spoustu turistů-ještě , že jsme meli k dipozici pondělí, o víkendu bychom asi čekali ve frontě i na chodník. Ale výše už nedojde tolik lidí , jsme sami a pozorujeme divokost sopečné hory. Pak zpátky na parkoviště , nacpaným miniautobuskem se šíleně zatáčky řezajícím řidičem kolem dalších atraktivit - horký pramen , lázně venkovní, chrámek .. atd., .. Šílená jízda končí opět na výchozím parkovišti , odkud rychle přesedáme na 260 a jedeme zpět na hotel.Nyní vešpičce se to ale protáhlo. Večer ještě Shilin, na pátý pohled tady vlastně není co kupovat a tak jen tričko s drakem na památku a zpátky odpočívat.

25.3. Vážení proběhlo hladce , zítra začínám s vítězkou Taipei- Litva. Krátký trénink po vážení a odpočívat

26.3. Den boje a bilancování.Nakonec Taipejka, Litevku za nesportovní chování po mém vítězství nakonec diskvalifikovali z MSJ. Takže Taipeika- s čerstvým 2.místem z US open 2014 byla špatný los, podobně jako další soupeřky co mě čekaly - Azerka, Korejka, … Do 3.kola 0:0, pak se jí nějak podařil dát jeden bod, ale musela jsem jít do útoku a zmáčkli jí hlavu, kterou neodvolali ani po videoreplay. Tak a tak to někdy bývá. Naší kategorii nakonec vyhrála Babič, určitě zaslouženě, a zřejmě za cenu nesmírných osobních obětí.

Turnaj skončil, celkově jsme jako česká výprava získali pro ČR fantastický úspěch v podobě mého postupu na olympiádu, na rozdíl od sportopvců dalších 60 zemí, kteří žádné místo na YOG nezískaly.Na turnajích startovalo celkkem 107 zemí, pokrývající celou Evropu, Asii včetně nejlidnatějších zemí světa Indie a Číny, Austrrálii a Nový Zéland, celou Jižní a Severní Ameriku, většinu zemí Střední Ameriky, SEverní a Jižní Afriku a dokonce několik států ze střední Afriky. Výborná organizace od příletu na letiště, přes ubytování , možnosti tréninku přímo v hotelu , přístupné informace. Doprava do haly( z haly trochu vázla), na místě skvělá příprava před boji, všechno rychle navazovalo. Rozhodčí se střífdali, snažili se o co nejlepší výkony, stejně ale smysly bude muset nahradit elektronika. Videreplay veřejné, všichni mohli sledovat serioznost rozhodnutí. Úplná spravedlnostasi nikdy nebude- ale nebyly zásadní excesy v rozhodování. Díky nové doktríně hlavního rozhodčího Shakira zápasy nebyly přerušovány dlohým ošetováním či filmováním atletů, úmyslné rány pod pás ale vidět moc nebyly abyly trestány , jasně bylo dáno najevo, že nesportovní chování může vést k diskvalifikaci. Ve výsledcích byly nejúspěšnější výpravou na MSJ Korejci, za nimi u kluků Rusové, Čínská Taipej, Italové … U holek Korea, Írán, Velká Británie, Čína , Německo.

U kvalifikací na olympiádu to dopadlo takto: 4místa : Egypt, Azerbaijan, Russia, Belgium and Mexico, while four nations won three tickets, which are Ukraine, Germany, Turkey and the Netherlands.Eight countries grabbed two qualification ticket. They are France, Colombia, Iran, Croatia, Thailand, the Great Britain, Italy and Brazil.A total of 21 countries took one qualification place. They are Canada, Morocco, Slovenia, Romania, Poland, Sweden, Kazakhstan, Argentina, Malaysia, Spain, Korea, Ecuador, Chile, Vietnam, Jordan, Singapore, Czech, Austria, Uzbekistan, the United States, and Puerto Rico.

27.3. Poslední pobytový den. Den jsme strávili zčásti s osazenstvem našeho pokoje, kluci se pak odpojili na 101, my po návštěvě oblíbeného Longshamu, který byl ráno zase úplně jiný, a po zapálení vonných tyčinek , se přesouváme do botanické zahrady s lotosovým jezírkem, kaktusovým koutem , přesunutou úřední budovou z 18. století, kde je mimo jiné možno i vidět, z čeho všeho se dají dělat látky - lýka nejrůznějšího typu, samozřejmě bavlna, obilí a trávy…, Pěkné odpočinkové místo nedaleko samého centra města. Poté přesun do oblasti Taipei main station, kde se nacházejí obchody s elektronikou. Chtěli jsme koupit nový počítač nebo mobil, ale ceny ani nabídka nebyla zásadně odlišná od ČR( což nás překvapilo, nebse v průvodcích píše o výhodnosti takového nákupu). Ani vrácení VAT moc neřeší - je zde 5% ( !!! u nás 20% ?). Ke 101 na nejúžasnější masové knedlíčky na světě - do restaurace , umístěné na 1.místě mezi 101 nejlepšími asijskými restauracemi a mezi desítkou nejlepších restaurací na světě - s michelinskou hvězdou ( ale to jsou propagační materiály restaurace, ale možná to tak je). V každém příadě se tady na místo čeká v exponovaných hodinách docela dlouho 1-2 hodiny , kluci to při 30 minutách v poledne vzdali, my jsme přišli kolem půl třetí a akorát obědový shon končil , tak jen krátké čekání, bhem kterého jsme si vybrali kuřecí knedlíčky , vepřové s krevetami, a zeleninové. K tomu něco nudlí. Celkem za našich asi 400 . Už nás vedli ke stolečku, na batoh přinesli křesílko, nalili mátovo- něco čaj a začali nosit knedlíčky ve speciální krabici s hedvábným ubrouskem na dně. V té krabici se ohřívají v páře a okamžitě přenášejí na stůl. U našeho stolu se několikrát objevila servírka , párkrát dolila čaj , jinak byla neviditelná. Opravdu zážitek. Stoleček uvolňujeme dalším zájemcům, platíme až u východu. Pak procházka moderní Taipejí směrem k City Hall. A zase milá setkání s místnímim llidmi, všichni se snaží pomoci, dojdou s námi až khledané ulici nebo poště. Poštu jsme hledali už docela dlouho k odeslání pohlednic, protože známky nikdo neměl ( to už fakt nikdo dopisy neposílá?). Nakonec v zapadlé uličce nedaleko Memory Hall dr. Sunjantsena(zakladatel Kuomintangu-hnutí, co ukončilo císařství v Číně ( 1912?). Úřednice milá, ale překvapená co od ní chceme, ČEKO znala , tak snad i známku nám prodala správnou. Večer s klukama na jídlo, žáby bohužel došly , tak jen kuře a nudle. Ale stejně dobré.Zítra balit a na letiště.