Belgian open již 37. ročník
Start na dobře obsazeném turnaji pro mě skončil pěkným bojem se čtvrtfinalistkou Univerziády.
Týden po úspěšném vystoupení na Dutch open odjížím opět do Beneluxu, tentokrát do Lommelu v severním Limbursku, na Belgian open. Nově vzniklá federace BTF (Belgian Taekwondo Federation) vybrala ke konání turnaje G1 krásnou halu, kam se snadno vešlo 10 tatami a téměř třetina plochy se dala využít k rozcvičení. Opět KP&P, systém firmy Adidas s poměrně lehkými vestami, ale hůře padnoucí helmou a hůře řešenými nárty. V Čechách není bohužel systém dostupný a tak se ho snažím poznat až při bojích, to samé ale platí o elektronických helmách Daedo, takže je to vlastně jedno. Registraci tentokrát spustili organizátoři prostřednictvím WTF webu – hangastar.com, který neumožňuje závodníkům se podívat na seznam soupeřů. K cestě jsem využila letadlo, protože pro tři lidi vyšlo levněji než auto. Trochu mylné označení Brussel- Charleroi znamená jižně umístěné letiště asi 50km od Brusselu a to také znamená alespoň hodinovou jízdu v pátečním belgickém provozu na přeplněném okruhu kolem Bruselu. Ale za tři hodinky jsme v hale , zcela bez čekání proběhla registrace a vážení a po čtvrté odpoledne hodiny jsme již na apartmánu u ochotného Marca, spolu se Švýcary. V noci dorazil Colby a tak jsme byli kompletní. Pohodu rušil zátah na teroristy v Brusselu se střelbou v ulicích, o kterém informovali na několika kanálech belgické televize i CNN .
Ráno pavouky- první boj 219 se čtvrtfinalistkou loňské Univerziády. Vysoké skore v zápasech z univerziády mluvily o taktice soupeřky poměrně hodně. Zřejmě hodně útočí na hlavu. Když jsme jí po příchodu do haly viděli, bylo jasné proč. Zase jedna přerostlá taekwondistka. Takže příprava a rozkopání musela odpovídat předpokládanému způsobu boje soupeřky. K zápasu jsem nastupovala až v pokročilém odpoledni. První kolo šlo podle mých představ, náhlé útoky na hlavu jsem dobře vykrývala a nedovolila soupeřce skórovat. V druhém kole jsem už kryty dávala automaticky a připravila si protiútok, který vyšel a vedla jsem 1:0. Ve třetím kole se na mě sešla sprška útoků, které se mi dařilo vykrývat a v posledních vteřinách si soupeřka odkryla hlavu , na kterou jsem ihned úspěšně zaútočila. Bohužel senzor hlavy útok nezaznamenal, protest také nebyl uznán a navíc jsem při tomto útoku inkasovala bod. Možná šlo o taktickou chybu, ale noha mi proti hlavě do odkrytého prostoru vystřelila téměř automaticky. V náhlé smrti jsem doplatila na nový výklad pravidel boje v klinči a bez inkasovaného bodu jsem byla poražena dvěma kyongo. Boj byl ale pěkný, opět jsem se posunula blíže správné taktice vedení boje s vysokými soupeřkami. Spokojen byl i trenér Colby, který mě přijel odkaučovat a čekala ho hned zpáteční 9- hodinová cesta.
Po zápase jsme si šli trochu protáhnout do blízkého parku , kde začíná přírodní rezervace pískových dun s jezírky a kam se uchylují četní ptáci. Podle velkých pískovcových dun se tomu tady říká Sahara a jde o docela velkou atrakci v celém belgickém Limbursku (Limbursko je i navazující provincie v Holansku). Vede tu řada turistických a cyklistických tras a na břehu jednoho jezírka postavili 30-ti metrovou vyhlídkovou věž. Vzhledem k plochému charakteru krajiny je vidět opravdu daleko i do Holanska.
Další den návštěva provinciálního centra Hasselt, ležícím u Albertova kanálu, který před II.sv.v. spojil Antwerpy s Lutychem(Liege) a dal tak vzniknout třetímu největšímu vnitrozemskému přístavu Evropy. Hasselt má vedle pěkného přístavu i kompaktní upravené centrum s pár hezkými domy a kostelíky. Říká se mu Hlavní město dobré chuti tak jsme si tu dali všudepřítomné hranolky s majonézou a kečupem. Prohlédli si trh, kde se prodávaly lecjaké starší věci, oproti klasickým blešákům i krásné umělecké kousky , historický nábytek a tak. Pokračujeme při cestě na letiště ještě do historického města Tongerenu, který býval hlavním městem Belgie. Obklopen hradbami vyniká obrovskou katedrálou Panny Marie a velkým centrálním náměstím.
