Austria open 2013 a povodně

tentokrát bez medaile zato se zážitkem z povodní

Poslední Áčkový turnaj před letní přípravou byl provázen intenzivními lijáky od Pelhřimova až do Innsbrucku. V turnaji se mi nepodařilo přejít přes Němku Basak , kterou jsem před měsícem porazila ve Španělsku. Shovívavost rozhodčích k častým pádům i po vlastních kopech mě utvrdila v nutnosti více útočit , ale výborná obrana soupeřky, poučená silným týmem kaučů, mi neumožnila dostatečně skorovat a naopak jsem v útoku inkasovala. Takže nakonec 4:2 a stopka v dalších bojích , na kterém jsem se těšila. V tutrnaji nakonec dominovaly vysoké Chorvatky (vyhrála Babič) a Srbka( Vukovič) a dále i domácí Biritz, jejíž "sklouznuté" údery pěstí tu do třísel, tu do krku či hlavy , jsou již za hranicí fair play. Tyhle produkty komerčního taekwonda " vyhraj za každou cenu" jsou mi protivné.

Déšť neustal ani přes noc , ráno jsme se rozloučili s Davidem (škoda je v Mnichově) ale plánovanou procházku krásným Lansem nad Innsbruckem jsme pro proudy vody z oblohy nakonec museli oželet. Vydali jsme se na cestu na Salzburg a Linec - naše obvyklá trasa. Po asi 120 km jsme dojeli k Chiemse, kde jsme se náhle ocitli v koloně aut , která rychle narůstala . V rádiu jsme se dozvěděli o katastrofické neděli a povodních , které uzavírají cesty a zejména zastaveném provozu na hlavním tahu Salzburg - Innsbruck . Dálnice byla zalita asi 4 km před námi. Následně asi za 3 hodiny zareagovali silničáři vytýčením objezdových tras a za další 2 hodiny jsme se na ní dostali a jeli v ní další 2 hodiny kolem celého Chiemese. Naučila jsem se za tu dobu chemii , táta přečetl časopisy co měl , mamka si pouštěla písničky. Takže jsme to přežili bez velké újmy na náladě i když ke konci začali řidiči kolem ztrácet nervy. Naštvání je brzy přešlo , když jsme začali míjet nekonečnou okolonu aut v protisměru objezdové trasy , která se nakonec táhla až do vzdálenosti 10 km od Salzburgu. Dáda nám z Čech volala , že jsme na tom dobře , v protisměru se čeká 6 hodin. Kolem Chiemsae jsme se stejně dlouho chystali se podívat -a tak jsme ho tedy pěkně objeli .Již začalo zaplavovat i kempy s karavany a přístavy jachet. Cestou jsme potkali několik kolon hasičských a policejních vozů včetně vozů se čluny - tolik záchranářů pohromadě jsme ještě neviděli .Za objížďkou se na dálnici již situace uklidnila a v Čechách už se jelo vysloveně dobře. Cesta se nám z obvyklých 6 h protáhla na 12 a získlai jsme zážitek na dlouhou dobu .