3.místo na Creti cupu

Na již 35. ročníku Creti cupu, bodovaného turnaje pro Němce , Švýcary , Rakušany, jsem vybojovala bronz.

Tubingen a jeho škola taekwonda Creti je jedním z nejstarších center taekwondo WTF v Německu. Na již 35. ročník jsem přijela vyrovnat mezeru po odvolání seniorů z kempu v Karpaczi. Creti cup tradičně patří mezi první turnaje roku a zejména Němci na něm ladí přípravu na německé mistrovství. Je tu spoustu příležitostí si zabojovat i v malých kategoriích , čehož hodně dětí i mládežníků využilo. Přijelo i pár známých německých trenérů a tak přišla i řeč na financování cest na turnaje u nich a u nás. Podobně jako v ČR je účast bojovníků "sponzorována" zejména rodiči, kluby mají menší příspěvky z měst , kde sídlí a to spíše na dopravu , více na mezinárodní turnaje. Kromě vybraných jedinců z národního týmu , kterým stát přispívá i na přípravu mimo akce reprezentace , je většina závodníků závislá na rodičích , klubech a jejich sponzorech. Národní tým má samozřejmě veškeré náklady na repreuzentaci hrazené a placené má také pravidelná několikadenní soustředění v reprezentačním centru v blízkosti Frankfurtu n.M. Orientací více na víkendy se vychází vstříc studentům , kteří mají ve škole podstatně tvrdší režim, než je u nás, kdy je zákonem povolený individuální přístup ke studiu.

Turnaj byl organizován s využitím elektronických helem E- headgear (elektronické vesty jsou samozřejmě nepodkročitelným standardem i v malých kategoriích). To byl argument pro několikahodinové cestování z Čech, kde bohužel ještě nemám možnost s E-helmami trénovat. Po vymotání se ze zdravotních potíží jsem tento turnaj pojala i jako tréninkový, který zapadá do mé další přípravy.

V prvním zápase jsem se utkala s vysokou Němkou Nicolou Keweloh a v prvním kole jsem předčasně ukončila zápas za stavu 13 :0. Příliš exhibiční vystoupení neuniklo pozornosti mé další soupeřky Dilary Basar od Samurajů z Berlína, 2. z Turkish open G1. Po poradě s kaučem národního týmu Německa zaujala Dilary obranářský postoj, přes který se obecně hůře útočí, ale je to součást taktiky. Pak jsem si nedala pozor na klinč a náhle jsem prohrávala a přes intenzivní snahu , která mě hodně bolela, neboť soupeřka si nebrala servítky a řezala mě , kam to šlo , jsem nakonec končila na stavu 4:6. Nicméně pěkný turnaj , rychlá svižná organizace a E - helmy. Na takové turnaje se vyplatí jezdit.

Když k tomu připočtu krásnou procházku v Necker talu (pěšky nebo na kole projdete či projedete desítky kilometrů po cyklostezkách … tak to byl vydařený víkend.